Anthropic přidal do Claude Code zasílání zpráv mezi session (v dokumentaci cross-session messaging) ve verzi 2.1.224 na začátku srpna 2026. Od té doby funkce dostala oslovení session přes @, podporu nativních Windows (2.1.234) a upozornění, když jiná session doběhne (2.1.236). Od verze 2.1.248 funguje i u přístupu přes Amazon Bedrock, Google Cloud a Microsoft Foundry. Nic se nezapíná, po aktualizaci je k dispozici rovnou.
Co funkce dělá
Claude v jedné session napíše krátkou textovou zprávu a pošle ji Claudovi v jiné session. Přenáší se jen ten text. Historie konverzace ani soubory druhou stranu nezatěžují, takže si cílová session nezahltí kontext tím, co řešila ta první.
Mezi session na stejném počítači jde zpráva přes lokální socket (na Windows přes named pipe) a servery Anthropicu vůbec neprochází. Session na jiném vašem stroji nebo v cloudu jsou dosažitelné přes Remote Control a tam už zpráva přes servery Anthropicu jde.
Zprávu můžete zadat sami, třeba „dej vědět session s platebním API, co jsme právě změnili“. Konkrétní session oslovíte přes @ a začátek jejího jména, stejně jako subagenta. Claude ale umí poslat zprávu i z vlastní iniciativy, když vidí, že jeho změna rozbije práci jinde.
Přijímající Claude zprávu přečte mezi dvěma voláními nástrojů, takže rozběhnutý příkaz nepřeruší. Když session zrovna nic nedělá, zpráva spustí nový tah. Kdo je dosažitelný, ukáže příkaz /list-agents (zkráceně /peers). Zprávy, které čekají na převzetí, najdete od verze 2.1.309 v transkriptu (Ctrl+O) na samém konci.
Kde se to hodí
Prasení bez worktrees. To se mi občas stává, že jsem líný si založit worktree a přitom pracuju v jednom repozitáři. Pak Claude Code dám jméno druhé sessions a požádám ho, ať si vykomunikuje co a jak, aby nenastal zmatek třeba při commitování, kdy má session tendenci poslat i jinou práci, než svoji.
Paralelní worktrees. Typický správný vibecodingový scénář: jedna session přepisuje databázové schéma, druhá staví API nad stejným repozitářem v jiném worktree. Jakmile první přejmenuje sloupec, pošle druhé dvě věty: nový sloupec se jmenuje tenant_id a rebase na main je bezpečný. Dřív jste tohle zjišťovali až z rozbitého buildu.
Předání nálezu. Session, která ladí chybu ve sdílené knihovně, najde příčinu a sama upozorní session pracující na frontendu, která tu knihovnu používá. Vy nemusíte nic vysvětlovat dvakrát.
Čekání na dlouhou práci. Tohle mi přijde nejpraktičtější. Řeknete „dej mi vědět, až migrační session doběhne“ a Claude si u ní objedná jednorázové upozornění na chvíli, kdy dokončí práci nebo skončí. Sledovaná session za to neutratí ani token. Pokud se do dvanácti hodin nic nestane, odběr sám vyprší.
Skripty a hooks. Každá session má vlastní socket a jeho adresu dostanou do proměnné prostředí i hooks a příkazy v Bashi. Skript, který na pozadí dokončí pomalý test, tak může výsledek vrátit přímo do konverzace. Zprávy umí přijímat i dlouho běžící headless worker spuštěný přes claude -p.
Notebook a stolní počítač. Session na pracovním stroji umí poslat zprávu session na notebooku nebo v cloudu. Podmínkou je přihlášení účtem claude.ai a připojení přes Remote Control. S API klíčem nebo přes Bedrock zprávy mimo vlastní počítač nefungují. A ještě jedno omezení: cloudová session na zprávu z jiného stroje odpovědět nemůže, její reakci si přečtete na claude.ai/code.
Jednu výhradu mám. Víc paralelních session znamená víc koordinace a zprávy ji usnadní, ale špatně rozdělenou práci nespraví. Když se dvě session pořád přetahují o tytéž soubory, je chyba v rozdělení úkolu.
Bezpečnost: zpráva nic neschválí
Tady se Anthropic zachoval rozumně. Zpráva z jiné session nikdy neplatí jako váš souhlas, takže nemůže odkliknout čekající žádost o oprávnění. Přijímající Claude má výslovný pokyn neměnit kvůli ní nastavení oprávnění ani CLAUDE.md. Příkaz typu /compact uvnitř zprávy dorazí jako obyčejný text a nespustí se. Když práce na základě zprávy potřebuje oprávnění, uvidíte normální dotaz.
Výchozí chování se řídí režimem oprávnění. Session, která se vás na oprávnění ptá, zprávy přijímá a zadrží jen ty od session běžící v režimu bez dotazů (bypassPermissions). Session v režimu bez dotazů naopak zprávy drží a ukáže vám dialog ke schválení. Dává to smysl: agent, který smí cokoli bez ptaní, by neměl poslouchat kohokoli.
Kdo chce víc, může přijímání zpráv přepnout na zadržování nebo odmítání a pro zprávy mimo vlastní počítač vyžadovat vždy ruční schválení. Proti zacyklení dvou session, které si donekonečna odpovídají, má Claude Code vestavěné omezení rychlosti.
Používejte aktuální verzi: starší verze Claude Code hlásily zprávu jako doručenou, i když ji cílová session zadržela. Opravila to až verze 2.1.288.
Co koluje po sítích
Po sítích koluje příspěvek, který funkci připisuje „oficiální tip“ Borise Chernyho, šéfa Claude Code. Zdroj výroku neuvádí a dohledat se mi ho nepodařilo, takže kdo ví, jak se to zmatlalo. Návod slibuje setup, ve kterém Opus 5.5 navrhuje architekturu a „vynucuje bezpečnostní politiky“, Sonnet 5.5 píše kód a Haiku 5.5 přeposílá zprávy mezi terminály rychlostí 340 tokenů za sekundu „bez jediného spáleného tokenu“. K tomu prompt na zkopírování a zmínka o jakémsi „JEV engineering“, kterou text nijak nevysvětluje - holt model JEV byl jednu chvíli dost žhavé klíčové slovo, proč ho nepoužít.
Zní to jako zasvěcená rada. Ale není založená na realitě.
Žádný pošťák není potřeba. Zprávu doručuje Claude Code, model ji jen napíše. Postavit mezi dvě session třetí s Haiku, která zprávy přeposílá, znamená přidat další skok, další zdržení a další spotřebované tokeny. Číslo 340 tok/s nemá oporu: Anthropic rychlost Haiku 5.5 nezveřejňuje a nezávislá měření se pohybují zhruba mezi 140 a 290 tokeny za sekundu. Pro doručení zprávy je to ale úplně jedno. Myšlenka, že by Haiku dělalo nějaký router, mi přijde neefektivní, orchestraci si umí udělat vlákno samo a Claude Code na to má funkci Agent Teams, která je na to přímo určená.
Tokeny se spotřebují. Dokumentace to říká přímo: doručená zpráva se do spotřeby počítá stejně jako prompt, který napíšete vy. Úspora spočívá v tom, že se nepřenáší historie konverzace. Zadarmo to ale není.
Opus nic nevynucuje. Pravidla pro příjem zpráv jsou nastavení v konfiguraci a hlídá je Claude Code. Zpráva z jiné session navíc nemůže nic schválit, takže „autorizace mezi session“ prováděná Opusem je role, která v systému neexistuje. Schvalujete vždycky vy.
Doporučené nastavení obchází pojistku. Příspěvek radí spouštět každou session s nastavením, které všechny příchozí zprávy rovnou přijímá. Dokumentace totéž doporučuje, ovšem pro jediný případ: bezobslužný worker spuštěný přes claude -p, kde schvalovací dialog nemá kdo odkliknout. Plošně to na interaktivní session přenášet nemá smysl. U session, která se ptá na oprávnění, se toho změní málo, dotazy na oprávnění chodí dál. U session v režimu bez dotazů ale vypnete právě tu pojistku, která zprávy zadržuje ke schválení, a taková session pak začne plnit pokyny z jiných terminálů bez vašeho vědomí.
Volba modelu s funkcí nesouvisí. Každou session můžete pustit s jakýmkoli modelem, jako jste to dělali doteď. Opus na náročné rozhodování a Sonnet na běžné psaní kódu je rozumná zásada a Anthropic ji sám doporučuje. Má pro ni dokonce vestavěný režim /model opusplan, kdy Opus plánuje a Sonnet provádí. Odehrává se to ovšem uvnitř jedné session a se zprávami mezi session to nemá nic společného. Stejně tak můžete nastavit přes /advisor režim silnějšího poradenského modelu. Já mám takhle typicky nastavený Fable a jinak na Fable nesahám, takže mi limit jeho užití vystačí a upotřebí se tehdy, když si Opus neví rady.
Proč se to šíří? Má to všechno, co virál potřebuje: jméno s autoritou, přesná čísla, úhledné rozdělení rolí a prompt, který stačí zkopírovat. Ale nic smysluplného podle toho nerozchodíte.
Co si z toho odnést
Aktualizujte Claude Code a zkuste /list-agents. Nastavení příjmu zpráv nechte výchozí, dokud nemáte konkrétní důvod ho měnit. Nejvíc vám funkce dá při práci ve více worktrees a při čekání na dlouhé úlohy, kdy si necháte poslat upozornění místo neustálého přepínání terminálů. A model pro každou session volte podle úkolu, který v ní běží.
U virálních „oficiálních tipů“ platí stará rada: když je v nich přesné číslo bez zdroje, otevřete dokumentaci. Tahle má jednu stránku a přečtete ji za deset minut.
Zdroje: dokumentace Claude Code, stránka Message your other Claude Code sessions; přehled novinek Claude Code za 32. týden 2026; changelog Claude Code; nápověda Anthropicu Models, usage and limits in Claude Code. Stav k 4. 11. 2026, verze a výchozí chování se mohou měnit.