V poslední době jsem zaznamenal několik komentářů a příspěvků na téma „AI/vibecoding workshopy jsou prodej hadího oleje“ (třeba zde). Dovolte mi pár slov, protože mi leží samozřejmě v hlavě, zda hadí olej neprodávám sám.
Agentnímu vývoji (či chcete-li vibecodingu) se věnuji cca 2 roky, s Claude Code jsem pracoval ještě v neveřejné verzi, takže na jednu stranu s tím mám jen malou zkušenost, na stranu druhou s vibecodingem dělám, co je ta technologie na světě.
Vývojem software se zabývám celý život, ale velký funkční kód jsem naposledy osobně naprogramoval před 30 lety na rozhraní Fortranu a Pascalu, od té doby jen vývojové týmy vedu a na kódování prakticky nemám čas. Většinou v něm řeším věci typu „kdo nedorazil do práce“ a pokud řeším architektonické rozhodnutí, tak zásadě stylem „vy dva zodpovědní mi předložte návrhy a vyargumentujte mi je, vy jste tu za chytré“. To za prvé.
Toliko rekapitulace životní zkušenosti.
Sám jsem dlouho přemýšlel o tom, zda se do školení agentního vývoje pustit, pomohlo mi v tom za prvé to, že v té době jsem byl místostarosta města a bral jsem to jako občasnou změnu, za druhé to, že jsem rychle zjistil, že toho vím o dost více, než ostatní. A přesvědčilo mě to, když jsem viděl, jak to firmám pomáhá.
Co znamená “školit AI”
Za druhé, co znamená školit AI? Vždy se zákazníků ptám, zda jdeme lidi nadchnout, nebo naučit. Obojí se dělat najednou nedá. Když přijdeme do vývojářské firmy, kde lidi mají proti AI odstup, je naše role ukázat jim, kde to pomůže a managementu vysvětlit, co to neudělá. První nadchnout, druhé naučit - a to nejde udělat najednou. Když jdete někoho nadchnout, nepotřebuje zahltit detaily, protože by se v nich utopil, potřebuje vidět, jak to funguje. Když někoho učíte, už ví, že to funguje, ale potřebuje detaily.
Za třetí, i agentní vývoj je dneska velmi široké téma. A sám se musím přiznat, že třeba parametrizaci nastavení Claude Code prakticky nedělám. Nepřenastavuju si, kolik subagentů si Claude Code pouští, ani jiné proměnné prostředí, nechávám to být tak, protože se mi osvědčilo, že tak, jak to Anthropic dodává, je to nejlepší pro 90% případů. Ten zbytek dogooglujeme, protože alespoň obecně tuším, že můžete nastavit počet pokusů pro watchdog, až to budete potřebovat. Tohle pro vývoj není podstatné. Jestli se na něco soustředím, tak je to seznámení s agentním vývojem do úrovně středně pokročilé, což dneska obnáší tak 8 hodin workshopů a cca 2 měsíce samostatného aktivního praktikování naučeného - tzn. to, že nabyté znalosti procvičujete v praxi. Nad střední úroveň už je těžké se posouvat workshopy, protože to znamená specializaci, které tady málokdo rozumí a obecně na světě. Čili se učíte metodou pokus-omyl. Já vám těžko poradím s tím, jak na Claude Code v Bedrocku…
Jak si vybrat správný workshop či školení
Obecně, pokud vybíráte workshop či kurz, tak bych navrhl postupovat takto:
- Potřebujete Nadchnout nebo Naučit? To jsou dvě rozdílné disciplíny, dobře mluvící člověk s hezkými příklady je lepší, než technik, který ze sebe sype neznámé zkratky.
- Viděli jste lektora někde mluvit, dávalo vám to hlavu a patu? Pokud ne, asi by vám nesedl.
- Pokud se chcete naučit, už jděte po specializaci. Kurz pro vývojáře, který vám představí Claude Code, Codex, Cursor, Copilota, RAG, RL a co já vím co ještě za 8 hodin prostě nebrat. Dozvíte se od každého něco a k ničemu vám to nebude. Až budete ve vašem projektu potřebovat RAG, RAK nebo RAKE, tak vám to AI agent řekne a na požádání vysvětlí.
- Když jdete po specializaci, chtějte pracovní postupy, workflow. Jak se udržuje dokumentace nebo CI s AI?
- Když už jdete po dalším workflow, objednejte si školení na míru, nebo nebuďte zklamaní, že obecný workshop neodpoví na otázky konkrétní pro vaši firmu.
- Online workshop je vždy slabší, než osobní, lektorovi chybí kontakt s publikem, vám disciplína.
Samostatná kapitola jsou reference. Závidím webům, které hlásí „stovky proškolených firem“ a zároveň si říkám, co to znamená. Například naši internetovou školu AI absolvovalo deset tisíc lidí, je to to samé číslo? Naopak individuální intenzivní školení mělo pár desítek firem, takže člověk, o němž jsem v životě neslyšel, toho zvládl více? Na moje osobní školení přišly stovky lidí, na Vibecoding Talks tak tisícovka různých lidí, co z toho je číslo proškolených? Reference tedy berte velmi volně. Fakt, že z prezidentské kanceláře přišel někdo na Vibecoding Talks neznamená, že školíme prezidentskou kancelář. Referenci akceptujte v případě, že se tam umíte zeptat, jaké to bylo, jak to proběhlo. Mimochodem, reference na web nedáváme, protože ctím soukromí klientů.
A peníze?
Dobrý půldenní workshop jsou pro lektora dva dny práce, takže si spočítejte, na kolik si ceníte své dva dny. Podle toho vycházejí ceny. Pro firmu počítejte spíše desetitisíce, aby to za něco stálo. Částka cca 4000 Kč na člověka je únosná v případě naplněnějšího workshopu, 4 účastníci jsou pro dobrého lektora spíš ztráta. To komplikuje situaci: teď školení prodává ledaskdo, pro koho 4 lidé jsou zisk, protože v mekáči by nevydělal více, ale kvalitu nedostanou. Je to konkurenční bod, ale také pobídka pro vás uvažovat nad tím, ke komu na workshop jdete.
Dobré je, že je z čeho vybírat. Zandlovo zlaté pravidlo? Dobrý lektor vás má nakopnout. Dobré školení či workshop vystřelit mezi středně pokročilé. Mezi profíky a seniory už musíte dospět sami, pečlivým sběrem, prosíváním a uplatňováním zkušeností.
A jedna věc je smutná. Workshopy lze těžko porovnat, málokdo jde na více stejných. Několikrát se mi stalo, že lidé přišli na můj workshop Claude Code pro vývojáře a říkali, že ho vzali jako pokročilejší workshop, protože tam nerozebírám úplné základy, z toho důvodu jsem také druhý workshop Selfimproving Loops, samozdokonalující se smyčky v Claude Code začal brát jako pokročilejší nadstavbu, ačkoliv první hodinka se trochu překrývá. Obecně by mě zajímalo, co tam říkají ostatní a hodně to monitoruju na Youtube, kdy mi Hypata dělá každodenní shrnutí, o čem se ve videích na Youtube mluví. To jsou ale zahraniční zkušenosti, v Česku jsem byl jen na Petrovi Ludwigovi, který to měl moc hezké, ale hodně jiné, než to dělám já. Ale neptejte se mne, jaký jsem v porovnání s jinými lektory. Já to nevím, neviděl jsem je.
Když to shrnu: v branži je to stejné, jako všude jinde. Najdete tu šejdíře, lidi, co to myslí vážně i nadšence, kteří si neuvědomují, co neví. Postupem času se vykrystalizují osobní značky a brandy, o které se lze opřít - a slovy klasika, “nech odpadne, co je váhavé, nech odpadne, co je vratké”.