Tento server Vibecoding.cz byl pro Hypatu původně je takovou vedlejší štací. Už mnoho let (cca 30) mám vlastní rozsáhlou knihovnu poznámek, článků, dokumentů z nejrůznějších sfér, většinou v Evernote, na disku, v různých formátech. A nikdy se mi to nedařilo slučovat, protože přínos byl pramalý. O důležitějších věcech jsem tušil, kde jsou, méně důležité jsem potřeboval tak zřídka, že chvíle hledání byla jednodušší, než to nějak systematizovat. Zásadní výjimkou jsou dokumenty z telekomunikací. Těch mám něco jako půl milionu souborů včetně formátů jako DOC (ten původní). Abych se udržel v přehledu, jak se mobilní sítě vyvíjejí, každý rok jsem několik tisíc těchto souborů namátkově otevíral a studoval. Bylo to otravné, nespolehlivé.
Nejprve jsem si na to vytvořil Python workery, které mi data různě analyzovaly a umožňovaly mi lépe najít, co a jak je. Abyste to pochopili. Standardy mobilních sítí 3GPP mají kolem 20 000 tisíc dokumentů, ke každému dokumentu je řada projednávacích zpráv a zápisů. Dohromady několik stovek tisíc dokumentů. Jasně, že můžete dohledat, jak se firmy staví například k Maximum Coupling Loss (MaxCL) - ale musíte hodně vědět, jak na to. Nakonec z toho vznikl obsáhlý projekt 3GPP Explorer.
Jak se vytváří konsensus a jak se dokumentuje
Dejme si krátkou odbočku. Standardizační projekt 3GPP je příkladem toho, jak náročné je spravovat rozsáhlé lidské společenství, ať už působí v soukromé sféře, nebo v něm vystupují státní a veřejné instituce. 3GPP vzniklo dohodou sedmi regionálních organizací vytvářejících telekomunikační standardy a samo není samostatnou právnickou osobou. Jeho základním rozhodovacím principem je konsensus.
Když chce firma prosadit určité technické řešení, předkládá na jednání příslušné pracovní skupiny písemné technické příspěvky. U větších technologií tomu zpravidla předchází schválení širšího studijního nebo pracovního tématu, v jehož rámci se jednotlivé otázky řeší. Příspěvek je na jednání prodiskutován a skupina z něj může přijmout navržený závěr, požádat o doplnění, spojit jej s příspěvky dalších firem, odložit jej nebo jej odmítnout. Často se tak během několika jednání původní návrh postupně mění a vzniká společný text podporovaný více účastníky.
Má-li být změněna již existující technická specifikace, připraví se zpravidla změnový požadavek označovaný jako Change Request. Ten pracovní skupina projedná a při dosažení dohody předloží ke schválení příslušné Technical Specification Group, tedy TSG. TSG přitom není pouze koordinačním orgánem: schvaluje a udržuje specifikace, řídí pracovní témata a harmonogram jednotlivých generací a verzí standardu. Koordinuje také rozdělení práce mezi skupiny, aby například otázku nového formátu SIM karty neřešila skupina, do jejíž působnosti nepatří.
Každý rok tímto procesem procházejí desetitisíce technických dokumentů. Vzniká tak rozsáhlý veřejně dostupný archiv, z něhož lze při dostatečně podrobném studiu sledovat, jaké varianty budoucího vývoje mobilních sítí firmy navrhují, které z nich získávají podporu a které jsou postupně opouštěny. Určitým, byť nejednoznačným signálem může být i to, kolikrát je dokument odložen, zda se na jednání vůbec dostane a jak se v dalších verzích mění okruh jeho podporovatelů.
Když je dokumentů moc…
Jenže prakticky nikdo už neobsahuje přehled o celém pracovním rozsahu 3GPP. Většina telekomunikačních novinářů se dnes nestíhá detailněji seznámit se čtvrtletními plenárními schůzemi, natož s konkrétní prací pracovních skupin, lidé v telekomunikacích sledují svou výseč, pokud vůbec něco. A jelikož „standardy“ se stávají oficiálními standardy teprve v okamžiku, kdy je schválí patřičná partnerská standardizační organizace, pro běžnou novinařinu je to nezajímavé, protože od standardizace po uvedení do praxe uplyne několik let, na řadě trhů spíše desetiletí.
Tak například leitmotivem posledního červnového zasedání je zpráva o tom, že probabilistické a geometrické tvarování signálové konstelace má jen minimální přínos, který neospravedlní náklady. Předpokládám, že netušíte, o co jde (pro vysvětlení můžete jít k Hypatě, nebudu se tím zdržovat)
Sám jsem léta měl velké potíže s tím tyto dokumenty procházet. Osobně mě to zajímá, ale nemám pro to žádné obchodní upotřebení a i článek se z toho dal napsat jen výjimečně, protože počet zájemců o takový materiál v češtině je omezený.
Před rokem jsem toto workflow začal pomocí Claude Code zachytávat a digitalizovat. A tak vznikla velmi praktická implementace Hypaty - AI agenta napojeného na datový sklad, která zachytává signály a napovídá, co to znamená. Práce Hypaty totiž není, vytvářet datový sklad a odpovídat na otázky. Její hlavní role je říct mi, jaké otázky bych měl pokládat. Vidět, co se děje. Proto o ní také mluvím, protože to samé potřebujete ve firemním nasazení.
Nedávno jsem nasadil některé výstupy Hypaty veřejně, plně automatizovaně. Jakmile Hypata zjistí, že proběhla plenární schůze 3GPP, stáhne zápisy, zpracuje je a sestaví čtvrtletní přehled, kam se mobilní sítě ve standardizaci posunuly. Kdo co navrhoval, jaké myšlenky zastával a kam se všechno posouvá. Dává „big picture“ založený na reálných datech, který umožní ponořit se hlouběji do detailu. Jmenuje se to Quarterly (protože to vychází čtvrtletně)
Tak například o 6G sítích panuje v médiích přesvědčení, že to bude velká revoluce. Ve skutečnosti jsou - jak plyne ze standardizačního procesu - jen prodloužením schopností 5G sítí. Budou rychlejší, to ano. Budou podporovat drony, AI, energetickou úspornost, to všechno je ale logické a je to inkrementální vývoj. Ve skutečnosti ale v hlavních technologiích zůstanou tam, kde jsou dnes sítě 5G. Stejná fyzická vrstva atd. Ještě nedávno bylo o přelomovosti 6G přesvědčeno i mnoho firem kolem 3GPP (padaly údaje jako přenosová rychlosti 1 Tb/s), jenže se ukazuje, že v řadě věcí prostě narážíme na hranice ani ne tak fyzicky, jako cenové efektivity pro masovou výrobu. A to je právě velmi plasticky vidět ze všech těch dokumentů.
To je také to, co Hypata plasticky „zvědomuje“ - prochází všechny dokumenty, vytvoří z nich souhrny, identifikuje důležitost a udělá plastický přehled světa mobilních sítí. Samozřejmě to není tak, že se podíváte na sekci Quarterly a najednou jste v obraze, protože pokud neděláte telekomunikace, bude to pro vás stále dost informačně náročné. Ale pokud se oboru orientujete, může to pro vás být skvělý přehled mimo vaši bublinu. Nebo ponor do detailů bubliny vaší. Je to jako naroubovat si takového AI agenta na vaši firmu a myslet si, že kdokoliv z ulice bude vaši firmu schopen řídit. Nebude, to stále ne. Ale s relativně nízkou časovou investicí bude schopen o ní něco říct, mít názor na její fungování a pozici na trhu.
Nejdříve musíte tušit, k čemu vám ta data jsou
A tady se vracíme obloukem na začátek povídání. Povšimněte si, že jsem nikde nic detailního neříkal o technologiích, na kterých Hypata běží. Nejsou příliš zajímavé, v podstatě je to Python pipeline, která přesypává a dopředu připravuje dokumenty do nejrůznějších formátů a souhrnů tak, aby se daly rychle a snadno přes LLM použít k nějakému vyhodnocení. Důležitá je kontrolovatelnost procesu (tj. vím, kde jsem materiál pořídil, v jakém stavu, zda jsem z něj vygeneroval vše, co potřebuji atd) a pak představa o tom, k čemu to chci použít.
Původně jsem totiž Hypatu chtěl použít ke sledování práce v poslanecké sněmovně. I tam vzniká celá řada materiálů, které by možná stálo za to vidět. Ve skutečnosti prototyp nikoho nezajímal. Umožňoval sice vidět, kam kráčíme, ale nedaly se z toho udělat silné titulky do novin (takže nic pro novináře), politického protivníka je efektivnější bít vymyšleným příběhem, než skutečnou prací a tím to nemělo smysl ani pro veřejnost.
3GPP forum je v podstatě určitou kopií demokratické vlády, ještě s tou zvláštností, že je zde rozhodující konsensus, čili shoda. Věřím, že kdyby bylo efektivnější uspořádání, než tahle forma konsensuální demokracie, firmy by ho zvolily. Jenže ho nenašly.
Když se ptáte zástupců velkých firem, jak to, že to funguje, říkají, že je tu velký tlak proti nicnedělání. Jasně, že jako Apple, Nokia (furt žije!) či NTT tlačíte svou technologii, jenže když vidíte, že ostatní neutlačíte, je pro vás výhodné rychle opustit něco, pro co jste podporu nesehnali a být v táboře, který uspěje a bude rychle něco dodávat na trh. Je to zajímavý model institucionální spolupráce mezi konkurenty. Konsensus zde funguje také proto, že účastníci sdílejí měřitelný zájem: potřebují včas vytvořit interoperabilní systém, který lze vyrábět a prodávat. To v politice nemáte, vaši voliči vás neoceňují za to, že něco posouváte, protože politický trh není nastavený na roční vyhodnocování, ale spíše na generační. Jestli jste ztratili kurz akcií o o 0,38%, se pozná na příštím investor callu, jestli jste ztratili pozici či HDP proti Německu o 0,38%, voliči prakticky nereflektují. A to je důvod, proč je můj 3GPP Explorer dnes velmi používaný telekomunikační web (desetitisíce návštěvníků za den), zatímco politickou verzi téhož jsem se ani neobtěžoval spouštět.
Podobně byste měli přemýšlet o svém „second brain“ či o své firemní datové základně. Budete to používat? Bude to mít nějaký přinos na rychlejší rozhodnutí, na lepší identifikaci tření ve společnosti? Nebo si jen odškrtnete „tak tu Aj Ij máme“ a zanadáváte si, že za ty peníze to nic nepřineslo?
Bez toho je v podstatě jedno, jestli máte Hypatu, nebo si stahujete Word 95 soubory ve formátu DOC z FTP, jak tomu 3GPP dělá dosud. Protože jen v technologii to není.